|
|
Nazírání na islám v Českých zemích raného novověku očima Bartoloměje Paprockého a některých jeho současníků
Drápal, Martin ; Foltýn, Dušan (vedoucí práce) ; Sládek, Miloš (oponent)
Tato diplomová práce se zabývá, na základě studia vybraného díla Bartoloměje Paprockého z Hlohol a Paprocké Vůle, pohledem na islám (nikoli primárně z hlediska náboženského, nýbrž na základě konfrontace s muslimy, především Turky) v novověkých Českých zemích v 16. a 17. století, hledá v pisatelově přístupu k tématu dobově typické či naopak specifické rysy. Získané poznatky pak podrobuje reflexi, kterou umožňují časový odstup, současná úroveň poznání a v neposlední řadě přehled v událostech, které od té doby nastaly.
|
|
| |
|
|
Nazírání na islám v Českých zemích raného novověku očima Bartoloměje Paprockého a některých jeho současníků
Drápal, Martin ; Foltýn, Dušan (vedoucí práce) ; Beneš, Zdeněk (oponent)
Tato diplomová práce se zabývá, na základě studia vybraného díla Bartoloměje Paprockého z Hlohol a Paprocké Vůle, pohledem na islám (nikoli primárně z hlediska náboženského, nýbrž na základě konfrontace s muslimy, především Turky) v novověkých Českých zemích v 16. a 17. století, hledá v pisatelově přístupu k tématu dobově typické či naopak specifické rysy. Získané poznatky pak podrobuje reflexi, kterou umožňují časový odstup, současná úroveň poznání a v neposlední řadě přehled v událostech, které od té doby nastaly.
|
|
| |
|
|
Imigrace z Turecka ve Francii v kontextu imigrační politiky Francie
Millionová, Pavlína ; Matějka, Ondřej (vedoucí práce) ; Aslan, Emil (oponent)
Bakalářská práce Imigrace z Turecka ve Francii v kontextu imigrační politiky Francie analyzuje přistěhovalectví z Turecka do Francie počínaje 60. léty a konče současným stavem. Imigranti z Turecka začali v 60. letech do Francie přicházet jako zahraniční pracovní síla, tzv. main-d'oeuvre. Postupem času k nim přibyla řetězová imigrace a žadatelé o azyl. Text se postupně věnuje jednotlivým etapám imigrace a dává je do souvislostí s tehdy aktuální imigrační politikou Francie. Zmiňuje též podmínky v Turecku, které emigraci podnítily. Práce pomocí rozboru jednotlivých imigračních etap vytváří obraz vzájemné propojenosti jednotlivých imigračních vln. Prokazovaná závislost etap turecké imigrace odkrývá slabý vliv imigrační politiky Francie na redukci imigrace jako takové. Text naopak směřuje k závěru, že ačkoli absolutního zamezení imigrace není možné dosáhnout, imigrační politika státu imigraci ovlivňuje, a to co do způsobu vstupu imigrantů do hostitelské země, struktury imigrace a následného statusu přistěhovalců. Cílem práce je vsadit jev turecké imigrace do Francie do kontextu podmínek nastavených imigrační politikou přijímací země. V tomto smyslu chce práce poukázat na měnící se strukturu přistěhovalců z Turecka a způsob imigrace. Jako celek upozorňuje na nedostačující prostředky demokratického...
|
|
|
Financování protitureckého tažení roku 1566 z berní královských měst a poddanské Soběslavi
PETKOV, Petr
Roku 1566 vytáhlo stavovské vojsko české zemské vojenské hotovosti pod vedením Viléma z Rožmberka do Uher pomoci Turky obležené pevnosti Sziget. Tato bakalářská práce je zaměřena na financování tažení z berní královských měst a poddanské Soběslavi. První kapitola pojednává o historii habsbursko-tureckých konfliktů a o historiografii s tureckou tématikou. V jejím závěru jsou shrnuty prameny, které daly této práci vzniknout. Druhá kapitola obsahuje rekonstrukci celého protitureckého tažení roku 1566. Třetí kapitola rozebírá příspěvky jednotlivých královských měst na dané tažení. Ve čtvrté kapitole je analyzován berní rejstřík soběslavských měšťanů, který měl ukázat, jak byla taková berně vybírána v poddanském městě. Studii ukončuje závěr, kde jsou shrnuty výsledky bádání.
|
|
|
Socioekonomické aspekty integrace cizinců v Německu
Němejc, Pavel ; Filipová, Alena (vedoucí práce) ; Zeman, Jiří (oponent)
Integrace imigrantů do německé společnosti se v posledním desetiletí stala předním tématem německé politické i společenské diskuse. Cílem této práce je zanalyzovat stav hlavních socioekonomických oblastí integrace v Německu a zhodnotit úspěšnost vládní integrační politiky. První kapitola této práce je věnována vysvětlení důležitosti integrace a jejích obecných principů na pozadí vybraných kulturních a ekonomických teorií a studií. Druhá kapitola se zaměřuje na historická východiska integrace, která vytvořila charakteristické podmínky pro integrační procesy v SRN, přičemž důraz je zde kladen hlavně na období po druhé světové válce. V třetí kapitole je analyzován stav integrace a vládní integrační politiky v oblastech související legislativy, vzdělání a pracovního života migrantů za využití případových studií a poznatků z osobních rozhovorů s experty na integraci.
|
|
|
Azylová politika SRN od znovusjednocení
Rynešová, Lenka ; Šauer, Jaroslav (vedoucí práce) ; Dubský, Zbyněk (oponent)
Německo bylo, je a bude přistěhovaleckou zemí, ale o azylové politice hovoříme až od jeho znovusjednocení v roce 1990. Země, která přistěhovalce potřebovala, s nimi naopak celé 21. století bojovala s obavou z jejich negativních vlivů na ekonomiku a společnost. Sto třicet let uplynulo od najímání sezónních pracovníků z ciziny v německém císařství a 50 let od počátku náboru tureckých hostujících dělníků značí bezpochyby vhodný čas k vytvoření ještě efektivnější přistěhovalecké politiky. Během na dlouhou trať je integrace cizinců, hlavně Turků. Jelikož se sociální klima německé společnosti nikdy nevyznačovalo rozmanitostí, zůstává otevření společnosti směrem k přistěhovalectví a integraci cizinců hlavním úkolem současné německé politiky.
|
|
|
Komparace přístupu Německa k menšinové problematice (na příkladu turecké menšiny v Německu a podpory německé menšiny v Horním Slezsku)
Hanuš, Tomáš ; Dubský, Zbyněk (vedoucí práce) ; Veselý, Zdeněk (oponent)
Od padesátých let, kdy započala vlna přistěhovalců za prací, se společenská situace značně proměnila. Z původně dočasné pracovní síly se navzdory odmítavým názorům veřejnosti a překážkám ze strany vlády stala trvalá část, nikoli ale součást, německé společnosti. Německá vláda se v rámci dalšího rozvoje německého ekonomického zázraku rozhodla přistoupit v padesátých letech k využití zahraničních pracovních sil. Jelikož se obávala přílišné vazby na zahraniční kapitál, který byl druhou možností jak překotný rozvoj podpořit, přistoupila k modelu volné migrace pracovních sil. Migrační politikou kontrolovaný proces, který měl umožnit mladým, zdravým a svobodným cizincům uspokojit poptávku na pracovním trhu, se ale neplánovaně vzdálil původním záměrům.
|
host ::
RSS.